Nízké mzdy a výkupní ceny

Kolik procent z ceny zaplacené za šálek kávy v kavárně spadá na nákup zelené kávy od pěstitele či pěstitelky? O kolik by se zvýšila prodejní cena trička v obchodě, kdyby šička v továrně dostala dvakrát vyšší mzdu? Výkupní cena kávy nebo kakaa ani mzda dělnice v asijské továrně nejsou tím, co ve výsledku ovlivní konečnou cenu výrobku.

Rozdělení zisku z prodeje zboží není spravedlivé. Podíl pro dělníky či dělnice a pěstitele i pěstitelky je zanedbatelný.

Kolik dostane šička z Bangladéše?

„V Kanadě prodávané tričko za 14 dolarů stojí prodejce jen 5,67 dolaru. Aby byla cena tak nízká, mají z jeho ceny bangladéšské dělnice jen 12 centů.“
magazín Macleans — Kanada

Miliony pěstitelek a pěstitelů kávy, kakaa nebo bavlny prodávají svoji úrodu za cenu, kterou rozhodně není možné označit za spravedlivou. Stejně tak miliony zaměstnankyň a zaměstnanců v textilním průmyslu, na banánových plantážích i v dalších odvětvích pracuje za mzdu, ze které nejsou schopní zaplatit ani ty životní potřeby, které nám v Evropě přijdou jako naprostý základ. Jedním ze základních lidských práv je nárok na mzdu, která pokrývá základní životní potřeby - spousta tvrdě pracujících lidí si ale o tomhle lidském právu může nechat jen zdát.

Drobný pěstitel kávy žijící na venkově na jihu Mexika nemá na výběr. Když je sklizeň, do jeho vesnice přijede překupník. Ten od něho kávu vykoupí za takovou cenu, ve které zohlední cenu kávy na světovém trhu a svůj zisk. Pro pěstitele tato cena sice zdánlivě nemusí být přijatelná, protože samotná produkce ho stála mnohem víc a on přece musí uživit nejen sebe, ale i svoji rodinu. Pokud by se však rozhodl kávu neprodat, přišel by často o jediný zdroj příjmu, a to si nemůže dovolit. Překupníci vydělávají na neznalosti pěstitelů i na tom, že sami pěstitelé svoji kávu na světovém trhu prodat nemohou. V Latinské Americe se těmto lidem říká „coyotes“. Pěstitelům k lepšímu životu pomáhá systém fair trade.

Podobně také šička v bangladéšské továrně nedostane ani tolik, aby byla schopná koupit jídlo, zaplatit za bydlení a lékařskou péči, uhradit školné svým dětem. Továrny jsou svými odběrateli nuceny nejen do extrémně krátkých dodacích lhůt, ale také do extrémně nízkých nákladů na výrobu, které se počítají v centech dolarů. To se nakonec projeví nejen v tom, v jakých podmínkách šička musí pracovat, ale i ve mzdě, kterou dostává.

Jednou z podmínek zlepšení životní situace dělníků a dělnic je vyplácení důstojné mzdy.

Kam dál?

Co prosazuje NaZemi?
Extrémně nízké mzdy pomůže řešit větší odpovědnost firem za dodavatelské řetězce. Přečtěte si o kampani Za důstojnou mzdu.