Návštěvníci výstavy mají možnost díky fotografiím prožít s mladými kambodžskými dělnicemi jeden den v jejich životě a zjistit, jak sportovní zboží vzniká.

Cesta do Ugandy byla moc zajímavá a vznikla z ní tato kreslená výstava.

Výstava vznikla pod záštitou vizuálního umělce Petra Nikla.

Výstavní plakáty přibližují život pěstitelů a upozorňují na souvislosti mezi podmínkami pěstování a naší vlastní spotřebou.

V roce 2014 bylo na celém světě vyrobeno více než 24 miliard párů bot. Celkem 88 % světové produkce přitom pochází z Asie. Zdaleka největším vývozcem je Čína, kde se v roce 2014 vyrobilo přibližně 15,7 miliardy párů bot. 

Velké firmy, jako je Chiquita, Dole nebo Del Monte, systematicky snižují počty zaměstnanců a těm stávajícím navyšují množství práce. Za práci o víkendu nebo ve svátek firmy neplatí příplatky a nízké mzdy jsou hluboko pod částkou, za kterou se dá vést normální důstojný život. „Když vidíš, kolik jsi dostal za svou práci, tak tomu ani nevěříš, je to strašně málo a člověk si pomyslí, že to není spravedlivé, že to není důstojné, že s tím člověk nemůže vystačit.

Stanislav Komínek a Adam Čajka z NaZemi vyrazili v roce 2017 do indického města Agra, aby zdokumentovali pracovní podmínky při výrobě bot. Podařilo se jim proniknout do nepřístupných velkých továren i sweatshopů, na předměstí města vedli rozhovory s dělníky, kteří vyrábí boty i pro český trh. Boty z těchto míst putují ke svým objednatelům z řad velkých obuvnických společností. Patří mezi ně například Deichmann, Rieker, Baťa nebo CCC.

Robotizace, automatizace, digitalizace. To jsou fenomény, jež vyvolávají naději na změny natolik převratné, jako bylo před sto lety zavedení osmihodinové pracovní doby – naději na odbourání fyzicky namáhavé a nedůstojné práce, na zkrácení pracovní doby a možná i na to, že připraví půdu pro nepodmíněný základní příjem, tedy dávku garantovanou všem bez ohledu na to, zda pracují, či nikoli. Zkrátka že umožní všem lidem dělat smysluplnou práci se smysluplným příjmem a dostatkem volného času.

Výstava popisuje současnou situaci v oděvním průmyslu v kontextu zrychlování výroby a následné spotřeby a upozorňuje na problémy, které jsou s tím spojené, jako například dopad na přírodu, pracovní podmínky a jiné.