168 milionů dětí ve světě pracuje. Jejich počet klesá, avšak pomalu
Podle právě zveřejněné zprávy Mezinárodní organizace práce se od roku 2000 snížil počet pracujících dětí o 78 milionů. Stále však zůstává 168 milionů dětí, které musí pracovat.
To představuje 11 % všech dětí na světě. Děje se tak i proto, že jejich rodiče nemohou svojí prací rodinu uživit. Děti, stejně jako dospělí, jsou nuceny pracovat v nedůstojných podmínkách, aby pro nás vyrobily zboží naší denní spotřeby. Spotřebitelé přitom už nyní mají řadu možností, jak nakupovat eticky. Na tyto souvislosti upozornil Světový den důstojné práce, který si každoročně připomínáme 7. října.
Nová zpráva Mezinárodní organizace práce sice udává, že počet pracujících dětí se snižuje, ale tento pokles není dostačující. Více než polovina ze 168 milionů pracuje v nebezpečných podmínkách (85 milionů). Nejvíce pracujících dětí (78 milionů) se nachází v Asii a Tichomoří. V subsaharské Africe dokonce pracuje každé páté dítě (21 %).
Celkem 59 % dětí pracuje v zemědělství. Například na kakaových plantážích v západní Africe pracuje až 2 miliony dětí. Děti běžně pracují s ostrými mačetami, které mohou způsobovat těžká zranění, nosí velmi těžké náklady vedoucí k poškození páteře a jsou vystaveny nebezpečným pesticidům.
Spotřebitelé mají možnost volby
Kdo si chce pochutnat na čokoládě vyrobené z kakaa, při jehož pěstování nebyla využívána dětská práce či znečištěno životní prostředí a pěstitelé dostali řádně zaplaceno, má možnost koupit si tu s certifikací Fairtrade. Dnes už je k dostání nejen ve specializovaných prodejnách či zdravých výživách, ale i v supermarketech. Spotřebitelé rovněž mohou na stránkách kampaně Za férovou čokoládu podepsat petici adresovanou velkým zpracovatelům kakaa, aby dbali na etický původ kakaa. Čokoláda je nejoblíbenější a nejvíce konzumovaná cukrovinka na světě, v Evropě se průměrně spořádá 5,2 kg čokolády na člověka ročně.
Pěstování zemědělských komodit jako je kakao, káva, čaj či banány nejsou jediné oblasti, kde se dětská práce využívá. Stejně tak je tomu například u výroby oděvů, obuvi, hraček, elektroniky či zábavné pyrotechniky nebo u těžby minerálů, drahých kovů a kamenů.
„Ve škole jsem ještě nikdy nebyl, pracuji každý den od 9 do 18 hodiny v lomu. O své budoucnosti nepřemýšlím,“ říká dvanáctiletý indický chlapec Kisana Ram. Průměrná délka života lidí, kteří pracují v tamních kamenolomech, se pohybuje kolem 40 let. Důvodem je těžká fyzická práce, nehody a nedostatek ochranných pomůcek.
Do České republiky se v roce 2010 dovezlo celkem 25 270 tun žuly, z toho více než 48 % pochází z Číny a Indie. Tato žula se používá jako kámen pro stavby nebo k výrobě náhrobních kamenů. V podobě dlažebních kostek se s ní dláždí náměstí či jiná veřejná prostranství. Obce a města v Evropě vynakládají téměř 40 procent svých rozpočtů na stavební veřejné zakázky. V nich mohou požadovat eticky vyráběné kameny. Zatím se tak ale neděje. V dnešní době už přitom existují iniciativy jako například Fair Stone nebo Xertifix, které odběratelům nabízejí žulu, při jejíž těžbě není využívána dětská práce, zaměstnanci mají dostatečné ochranné pomůcky a za svoji práci dostávají řádně zaplaceno.
