Dluh oděvního průmyslu vůči svým pracujícím za pandemie: 254 mld. Kč a stoupá

Autor Anna Lazorová
14
Září
2021

Situace pro lidi, kteří vyrábí naše oblečení je kritická a nijak se nelepší. Pracujícím je dluženo 254 mld. Kč (11,85 mld. USD) v nevyplacených mzdách a odstupném, zatímco se šíří porušování pracovních práv, tvrdí nový výzkum Clean Clothes Campaign (CCC).

Výzkum s názvem „Still Un(der)paid”, který právě zveřejnila CCC, předkládá aktualizovaný odhad pro období od března 2020 do března 2021. Výzkum navazuje na zprávu ze srpna 2020 Un(der)paid in the Pandemic, ve kterém je odhadovaný výpadek mezd a odstupného pro první tři měsíce pandemie zhruba v rozsahu 3,2 až 5,8 mld. USD.

V mezičase se módní značky a prodejci již vrátili k ziskovosti, zatímco mnoho pracujících čelí těžkým podmínkám. V posledním roce jim zaměstnavatelé zadržovali nebo snížili mzdy, když i sami čelili náhlým lockdownům a neetickým nákupním praktikám jako je neplacení za zboží, prodloužení splatnosti za zboží až na 180 dní, náhlé zrušení objednávek a snížení cen jednostranně ze strany firem. S alarmujícím růstem v počtech infikovaných COVIDem je zřejmé, že ani předestřená čísla nejsou finální.

CCC, jejíž součástí je i NaZemi, zkoumala sedm významných výrobních zemí v Asii: Bangladéš, Kambodžu, Indii, Indonesii, Srí Lanku, Myanmar a Pákistán. Odhadovaný rozdíl ve mzdách (wage gap) je založený na vyhodnocení pravděpodobného rozsahu nedoplácení mezd dle všech dostupných informací. Zpráva vychází z výroků zaměstnavatelů, reprezentantů průmyslu a podnikali průzkumy mezi pracujícími, dále jsme monitorovali zprávy z médií o dopadech pandemie na oděvní průmysl a zprávy o protestech pracujících za vyplacení mezd. Na základě těchto dat CCC zformulovala sérii předpokladů v každé zkoumané zemi o tom, kolik příjmů bylo ztraceno kvůli nuceným dovoleným, odstupnému a dalším nedoplaceným nebo úplně nevyplaceným mzdám v průběhu pandemie.

Tato suma reprezentuje nepředstavitelný a často nenapravitelný lidský žal. Zpráva se snaží dát do perspektivy konkrétní případy, o kterých slyšíme nebo o kterých čteme: neděje se to jenom v jedné továrně v Bangladéši nebo Pákistánu, děje se to všude v celém oděvním průmyslu a tady je možný finanční dopad: pracujícím je celkově dluženo 11,85 miliardy dolarů zatímco firmy jako Nike, HM, Inditex nebo Uniqlo se již dávno vrátili k ziskovosti,” říká Khalid Mahmood z organizace Labour Education Foundation v Pákistánu.

Zpráva sumarizuje několik velice znepokojujících dat. Pracující ve všech zkoumaných zemích, kromě Indonésie, se vypořádávají s propadem mezd (wage gap) - částka, která jim chybí je nejméně dvojnásobně větší než je jejich průměrná měsíční mzda. Odhadem 1,6 milionu pracujících v oděvním průmyslu bylo v těchto sedmi zemích propuštěných v průběhu pandemie a výzkum CCC ukazuje, že mnoho z propuštěných nedostalo zaplaceno odstupné, na které mají právní nárok. V průběhu nucených dovolených, kvůli lockdownům nebo zrušení objednávek, dostávají pracující často jenom několik málo procent ze svých běžných mezd, které jsou i tak mnohem nižší než je vypočtená úroveň důstojné mzdy. V důsledku toho je mnoho pracujících v oděvním průmyslu zadluženo a oni i jejich rodiny čelí hladu.

Navzdory zapojení odborů do sociálního dialogu ke zmírnění dopadů COVID-19 na pracující, dodavatelé v oděvním sektoru porušují místní dohody na mzdách. Drtivá většina pracujících v oděvním průmyslu je penalizována snížením mezd nebo ztrátou zaměstnání,” potvrzuje Anton Marcus z odborů Free Trade Zones & General Service Employees Union na Srí Lance.

Dvě skupiny pracujících se zdají být zvláště ohrožené ztrátou zaměstnání a příjmu: členové odborů a neformálně nebo dočasně zaměstnaní pracující, kteří často nedosáhnou na zákonnou sociální ochranu. Všichni reprezentanti odborů a místních neziskových organizací, kteří přispěli ke zveřejněné zprávě, vyjádřili velké znepokojení nad tím, jak pandemie prohloubila represe práv na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání. Minimálně ve třech zemích bylo vůči členům odborů použito násilí, když protestovali vůči neplacení mezd. Odborová činnost je blokována nebo zásadně stížena restrikcemi v průběhu lockdownů. Namísto ochrany pracujících proti pandemii a jejím bezprostředním dopadům průmysl kolektivně selhává ve vztahu ke svým pracujícím. Pandemie jenom zhoršila několik problémů, na které jsme upozorňovali již před pandemií: nízké mzdy, nevyplácení odstupného, potlačování odborů a rostoucí počet pracujících, často migrantů a žen, zapojených do neformálního zaměstnávání.

Je zřejmé, že v posledních měsících již celková suma dlužená pracujícím překročila 11,85 mld. dolarů, a mnoho zemí zavádí další opatření a lockdowny. Suma bude dále narůstat, pokud značky, zaměstnavatelé a vlády okamžitě nezakročí. S koalicí více než 230 organizací, včetně 70 odborových organizací, vyzývá Clean Clothes Campaign oděvní firmy k jednání o vymahatelné dohodě mezi odbory, značkami, zaměstnavateli nebo zaměstnavatelskými asociacemi. Tato dohoda bude požadovat po signatářských firmách, aby zajistily pracujícím ve svých dodavatelských řetězcích vyplácení pravidelných mezd v období pandemie COVID-19, garantovaly odstupné a zabezpečily respekt k základním pracovním právům. 

 „Je to více než rok co přes 100 oděvních značek a dalších organizací odpovědělo na pandemii spojením se ve Výzvě k akci pro oděvní průmysl, ale jenom velice málo pracujícch obdrželo nějaké příspěvky. Ve většině „prioritních zemí” pracující nedostali nic a není zřejmé, jestli značky vůbec něčím přispěly,” říká Ineke Zeldenrust z Mezinárodní kanceláře CCC. „Nemůžeme spoléhat na iniciativu značek nebo dobrovolné programy, za které se schovávájí. Je nutné aby firmy vyjednaly a podepsaly závaznou a vymahatelnou dohodu s odbory, aby se předešlo dohnání milionů pracujících v oděvním průmyslu a jejich rodin do ještě větší bídy.”

Sdílejte článek