Vytvořili jsme vlastní dokument Ve stínu Taj Mahalu
Náš krátkometrážní dokument Ve stínu Taj Mahalu (12 minut, česky) natočili Stanislav Komínek a Adam Čajka během roku 2017. Přečtěte si, co stálo za jeho natočením či si prohlédněte pár fotek ze zákulisí jeho vzniku. Níže si můžete pustit i samotný dokument. Dozvíte se, za jakých podmínek šijí firmy jako například Baťa, Deichmann nebo Lasocki v Indii svoje boty pro evropský trh.
Na začátku bylo slovo. Teda sousloví Tej Group. Jedná se o název továrny, který figuroval ve výzkumu Walk a Mile In Their Shoes zaměřeném na pracovní podmínky v indickém obuvnickém průmyslu. Tento výzkum vydala na podzim roku 2016 organizace Society for Labour and Development se sídlem v Dílí. Ve výzkumné zprávě stojí na straně 24 název továrny, která šije pro mezinárodní značky jako Balducci, Deichmann, Rieker a Baťa. Tedy i pro český trh.
Jako partneři velkého evropského projektu zaměřeného na zlepšování pracovních podmínek v obuvnickém průmyslu jsme v NaZemi výsledky tohoto výzkumu poslali s tiskovou zprávou českým novinářům. Ale téměř nikoho z novinářů to nezaujalo. Ve výzkumné zprávě totiž chyběly citace zkoumaných dělníků, ale i fotografie. Oslovili jsme indickou partnerskou organizaci Society for Labour and Development s žádostí o fotografie, které by výsledky dokreslovaly a konkretizovaly. Aby si pod těmi informacemi o nízkých mzdách, nucených přesčasech nebo chybějících pracovních smlouvách mohl čtenář představit konkrétní dopady na životy dělníků v Agře. Indická organizace nám ale sdělila, že fotografie nemá, prý je nemožné se do továren dostat a takové snímky pořídit. „Adame, to je škoda, že se to k lidem nedostane, zkusme to zvládnout, pojeďme tam a nafoťme to,“ obrátil jsem se na Adama. Byl listopad 2016, připravili jsme si jednoduchý plán, Adam na to kývl, partneři našeho evropského projektu s náklady na cestu souhlasili, Nikon nám zapůjčil full-frame zrcadlovku. V únoru 2017 jsme letěli.
Adam v Indii studoval a ovládá hindi, zabývá se rozvojovou problematikou, umí komunikovat s lidmi. Já mám zkušenosti s dokumentováním pracovních podmínek, mám cit pro situaci a tah na bránu. Jsme dobrý tým. Potřebovali jsme ale ještě jednoho člena týmu. Místní spojku. Člověka, který nám pomůže napojit se na místní kulturu, nastavovat prostředí důvěry pro rozhovory s dělníky a nacházet příležitosti dostat se do výroben. Těmi se stali nakonec Rahul a Mahesh.
Mahesh řídí místní školu v chudinské čtvrti Agry, 6 kilometrů jižně od Taj Mahalu. Díky němu jsme se mohli s dělníky setkat v jejich domácím prostředí, bavit se s nimi o podmínkách výroby ve velkých továrnách a o dopadech na jejich životy. Mohli jsme si díky tomu udělat přesnější představu o tom, jak žijí lidé, kteří pro nás v Evropě šijí boty.
Dostat se do sweatshopů a továren už bylo na nás. Dělali jsme ze sebe obchodníky a vzdělavatele. Pomohli nám taxikáři. Od jednoho experta jsme dostali kontakt na druhého. Od druhého na třetího. Postupně jsme budovali síť kontaktů. Získali telefony na majitele velkých továren, kam zadávají výrobu manažeři mezinárodních firem. Na vlastní oči jsme viděli výrobu Baťovek ve dvou ze tří navštívených velkých továrnách. V nákupních centrech najdete také boty Lasocki od CCC. V továrně mi její majitel říkal, abych jejich výrobu u něj nefotil, Poláci prý na boty dávají cedulku Made in Poland a on by měl průšvih. Usmál se ale na mě a říká: „Ty jsi z České republiky, to budeš mít radost, pojď se podívat," a vzal mě do zadní výrobní haly, kde jeho dělníci právě dokončovali zakázku pro Baťu v České republice.
Reportáže jsme dostali do celorepublikové Mladé Fronty, na idnes.cz, do Lidé a Země nebo do pořadu Svět v FTV Prima. O naší strategii a výstupech natočila Česká televize díl pořadu Nedej se z cyklu Občanské noviny. Z fotografií připravujeme na říjen celorepublikovou výstavu. Chceme v dokumentacích pracovních podmínek pokračovat. Máme další cíle. Pokud chcete být v obraze, co v NaZemi děláme, odebírejte náš newsletter.
Dokument si můžete prohlédnout zde: