Eimar a Walfred odpovídají na ožehavé otázky k fair trade
Dvě pěstitelské superstars fairtradového světa jezdili na konci října po České republice. Navštívili desítku měst, kde je podporován fair trade, ale zavítali také do České televize nebo Českého rozhlasu. Během jednoho ze společných večerů jsme se jich zeptali na otázky, které lidi zajímají. 4 burning questions!
Proč je vaše družstvo vlastně ve fair trade?
E: Místní výkupci nám dávali velmi nízké výkupní ceny. Ty nám nestačily na důstojný život. Rozhodli jsme se obchodovat svou kávu přes fairtradové družstvo, protože tam máme lepší výkupní ceny a sociální příplatek.
W: Fair trade nám nabízí spoustu sociálních výhod a lepší výkupní cenu. Žádná jiná certifikace nenabízí sociální příplatek, který můžeme využívat.
Proč teda nejsou všichni ve fair trade, když je tak skvělý?
E: Protože dostat se tam je dlouhý proces, který trvá tři roky. Musí splnit všechny normy, které udávají standardy Fairtrade International. Těch norem je asi 150. Je to finančně náročné, musí se změnit způsob pěstování, přejít na organická hnojiva, více udržitelně se starat o plantáže a taky se musí zaznamenávat informace o pěstování a obchodu. Je třeba registrovat vše, co se na plantáži děje. Ale Ti, kteří do fair trade přejdou, vidí v dlouhodobém horizontu, že jim to přináší velké výhody.
W: Pěstitelé mají problémy splnit všechny normy, které se týkají ochrany životního prostředí a zásad pěstování. Nákupy ekologických hnojiv i ochranných pomůcek jsou finančně náročné.
Co byste vy sami změnili na fair trade?
W: Líbí se mi transparentnost systému, že všechny informace je možné dohledat. A že existují normy chránící životní prostředí a pěstitele. Líbí se mi i externí kontrola naplňování norem. Změnil bych výši garantované minimální výkupní ceny, protože aktuálně je rozdíl mezi cenou na burze a fairtradovou v současnosti nízký a pro pěstitele málo zajímavý.
E: Změnil bych dvě věci. Odběratelé by měli na etiketách mít uvedené, odkud přesně káva je. Ač je to dohledatelné, na etiketách se konkrétní družstvo neobjevuje. A pak bych chtěl, aby s fair trade nemohly obchodovat velké nadnárodní společnosti jako třeba Nestlé. Pokud neprodukují stoprocentně jen fair trade, aby k tomu neměly přístup, protože fair trade je na podporu drobných pěstitelů a ne na podporu velkých značek. Jen se pak tváří, že dělají něco dobrého.
Proč dávají místní výkupci (kojoti) tak nízké ceny?
E: Kdo nemá zázemí družstva a potřebuje půjčku, využije služby výkupce. Ti jim půjčí peníze za podmínky, že jim pak prodají kávu za cenu, kterou si výkupce sám stanoví. Pěstitelé pak nemají na výběr a prodají kávu za cenu výhodnou pro výkupce. Cenu ovlivňuje samozřejmě cena na burze, ale pro pěstitele vždy nižší, aby se výkupci mohli co nejvíc obohatit.
W: Výkupci se snaží na obchodu co nejvíce vydělat a pěstitelům proto nabízí velmi nízké výkupní ceny.
Pěstitelé: Eimar Velazquez Mazariegos z družstva ISMAM na jihu Mexika, Juan Walfred Martinez z družstva Peňa Roja na severozápadě Guatemaly
Tlumočení: Kateřina Dobisíková
Dotazování: Stanislav Komínek
Koordinace: Tereza Polková
