Fair play by mělo být podstatou fotbalu
Letošní mistrovství světa ve fotbale v Brazílii mohlo podle odhadů sledovat až 3,5 miliardy diváků. To je polovina světové populace, která byla den co den vystavena nekompromisní soutěži sponzorů o přízeň potencionálních zákazníků. Společnost adidas si v souvislosti se šampionátem slibuje navýšení tržeb. Pracující v jejích dodavatelských řetězcích ale mnohdy nevydělají ani tolik, aby se důstojně uživili.
FIFA čelila v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v Brazílii značné kritice, která se týkala hlavně omezování života Brazilců, především prostřednictví tzv. „obecného zákona o mistrovství“, a přemrštěných vládních investic, které mohou prohloubit ekonomické problémy země. Masivní protesty před samotným zahájením mistrovství upozornily rovněž na nespokojenost nemalé části brazilské veřejnosti, které se dopady tolik zmiňovaného „sportovního svátku“ bezprostředně dotíkaly.
Samotná FIFA očekává díky šampionátu nárůst zisku v porovnání s minulým mistrovstvím v Jihoafrické republice. Generální sponzor adidas předpokládá také finanční úspěch. Po investici takřka 78 milionů EUR do propagace očekává přibližně 2 miliardy EUR na tržbách z prodeje produktů spojených s fotbalem. Generální ředitel společnosti Herbert Hainer také doufá, že společnost se stane neotřesitelným lídrem fotbalového sportovního průmyslu.
Další problémy, které jsou soustavně přehlíženy, se týkají pracovních podmínek v dodavatelských řetězcích nadnárodních korporací, které mistrovství sponzorovaly. Zatímco společnost adidas v reklamě nabádala, aby se „všichni zúčastnili“, situace v jejích dodavatelských továrnách se nelepší a naprostá většina pracujících si není schopna vydělat ani na základní potřeby, přičemž důstojná mzda je zatím v nedohlednu. Obchodní model globálního oděvního průmyslu je základem extrémní nerovnosti. Na jedné straně je hrstka mimořádně bohatých akcionářů a představitelů vedení korporací, zatímco většina pracujících v dodavatelských řetězcích jen těžce přežívá pod hranicí chudoby. Průměrná dělnice by například musela pracovat 7 000 let, aby si vydělala tolik jako generální ředitel společnosti adidas za jeden rok.
Společnosti jako adidas nesou značnou část odpovědnosti za současnou situaci. K problémům v dodavatelských řetězcích by se proto měly postavit čelem. Důležitým krokem je změnit vlastní nákupní praktiky v souvislosti s dodavateli a zajistit, aby tito dodavatelé vypláceli důstojné mzdy, které jsou nezpochybnitelným lidským právem.
