I v České republice se vyrábí oděvy za nedůstojných podmínek
Text „Made in Europe“ na etiketě je často vnímán jako záruka dobrých pracovních podmínek při výrobě oděvů. Nicméně z právě vydaného výzkumu organizace NaZemi vyplývá, že české šičky ze tří zkoumaných továren vydělávají včetně bonusů a příplatků za přesčasy 11 350 Kč čistého. Tato částka představuje pouze 54 % národní hranice chudoby stanovené pro čtyřčlennou rodinu. Vykonávají přitom zdraví nebezpečnou práci, pracují pod tlakem a práce přesčas bývá často nucená.
„Pracoviště je hodně hlučné a je tam spousta prachu. Látky se impregnují, a to je pro dýchání škodlivé. Máme strach z rakoviny, ty výpary jsou jedovaté, třeba když se nažehlují plastové nápisy. Slyšely jsme o nějakých případech rakoviny, ale nemáme šanci to ovlivnit,“ ilustruje nedostatečné zajištění bezpečnosti zaměstnankyně jedné ze zkoumaných továren.
Z výzkumu rovněž vyplynulo, že pokud by zaměstnankyně nepracovaly přesčas, mnohdy by se dostaly na úroveň minimální mzdy. Ta od ledna 2016 činí v ČR 9 900 Kč. Na velmi nízkou mzdu si stěžovaly všechny dotazované zaměstnankyně. „Přežíváme díky tomu, že máme dům po rodičích, zahradu, která nás trochu živí, přesčasy, manžel bere víkendovky mimo práci, pomáhá i širší rodina. Kdyby něco z toho vypadlo, nedovedu si představit, kdo by platil složenky a co bychom jedli,“ uvedla například jedna z dotazovaných dělnic.
Organizace NaZemi, která se dlouhodobě věnuje pracovním podmínkám v tzv. rozvojových zemích, chce proto otevřít debatu o důstojné mzdě i v České republice (1).
„Tento problém se týká samozřejmě i dalších sektorů, nejen oděvního průmyslu. Proto by se všichni odpovědní aktéři, tj. mezinárodní společnosti, odbory, majitelé českých podniků, političtí představitelé i spotřebitelé měli zapojit do diskuze o důstojné mzdě, která by umožnila pokrýt reálné potřeby zaměstnanců a zaměstnankyň,“ uvedl Petr Mareš z neziskové organizace NaZemi, která se problematice pracovních podmínek dlouhodobě věnuje. „Prvním krokem je, aby se mezinárodní firmy, které u nás vyrábí, ujistily, že zaměstnanci jejich dodavatelů pobírají základní čistou mzdu alespoň 12 926 Kč, což je 60 % národního průměru mezd. Právo na důstojnou mzdu je ukotveno například v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a řadě dalších ratifikovaných dokumentů,“ doplnil Mareš. Zaměstnankyně z dotazovaných továren samy odhadovaly, že by pro důstojný život čtyřčlenné rodiny potřebovaly v průměru 26 663 korun čistého.
Zprávy Státního úřadu inspekce práce, Česko-moravské konfederace odborových svazů a i samotný výzkum rovněž ukazují, že zaměstnanci/kyně nedostávají zaplaceno za práci v noci či o svátcích nebo jsou jim odpracované hodiny špatně evidovány, což má za následek proplacení méně hodin, než kolik zaměstnanec/kyně skutečně odpracoval/a. Pomocí hrozeb a postihů jsou také nuceni k neplacené dovolené a přesčasové práci (často delší než dovoluje zákon).
Výzkum probíhal v roce 2015 ve třech továrnách, a to Pleas Havlíčkův Brod, Vespa Prostějov a Bernhardt. První továrna je dodavatelem německé firmy Schiesser a exportuje 95 % veškeré produkce. Další dvě produkují pro značky, jako jsou Calvin Klein či Lardini, anebo šijí luxusní obleky, košile, kostýmy či halenky na míru pro exkluzivní zahraniční butiky a zákazníky. Bernhardt exportuje až 99 % své produkce.
V České republice pracovalo v roce 2014 v oděvním průmyslu 10 612 zaměstnanců/kyň, a to v 383 podnicích. Odhaduje se, že dalších 20 000 lidí pracuje v malých provozech pod 20 zaměstnanců/kyň. Český oděvní průmysl je orientovaný na export, téměř 73 % celkových příjmů jde z přímého exportu. Mezi nejvýznamnější trhy patří zejména Německo (28 %), následuje Itálie, Polsko, Slovensko, Rakousko a Francie.
Poznámky:
(1) Důstojnou mzdu by si dělníci a dělnice měli vydělat za běžný 40hodinový pracovní týden bez přesčasů. Tato mzda by jim měla umožnit, aby žili důstojný život čili měli na jídlo, nájem, zdravotní péči, vzdělání. A rovněž aby si malou část peněz měli možnost uspořit na nepředvídatelné výdaje.
Tiskovou zprávu k tomuto tématu si můžete stáhnout zde.
Shrnutí výzkumu v českém jazyce naleznete zde.
Celý výzkum v anglickém jazyce je ke stažení zde.
