Jak to chodí v indických koželužnách a proč bychom si měli dávat pozor na své kroky
Voda i zemědělská půda kontaminovaná toxickým šestimocným chromem. Dělníci pracující za minimální mzdu v otřesných podmínkách ohrožujících jejich zdraví. Taková je realita v okolí indických koželužen ve státech Uttarpradéš a Tamilnádu. Potvrdil to výzkum s názvem Dávej pozor na své kroky, který jsme realizovali v roce 2017 a dnes publikovali v rámci kampaně Change Your Shoes (česky Obuj se do toho). Kůži na výrobu bot z uvedených oblastí odebírá celá řada evropských firem.
Naše výzkumné týmy zjistily, že místní koželužny nezpracovávají kapalný ani pevný odpad v souladu se zákonnými a environmentálními normami. Největším problémem je zakládání skládek pevného odpadu s vysokým obsahem šestimocného chromu, který vzniká při nekontrolovaném procesu chemického zpracování kůže oxidací trojmocného chromu, přímo v krajině. Tímto způsobem jsou kontaminovány zdroje vody v širokém okolí. Nebezpečný šestimocný chrom se uvolňuje další desítky let. Je jedovatý jak pro životní prostředí, tak pro místní obyvatele a komunity. Druhým hlavním problémem, s nímž jsme se setkali, je znečišťování a znehodnocování zemědělské půdy zavlažováním vodou s vysokým obsahem chromu a odpadních kalů. Půda je poté nevhodná pro pěstování plodin, na nichž závisí přežití lidí žijících na venkově.
Samostatnou kapitolou jsou pracovní podmínky dělníků, kteří v koželužnách pracují. Ti dostávají za svoji práci velmi nízké mzdy, okolo 100 euro měsíčně, přičemž pracují desítky hodin přesčas. Jsou většinou zaměstnáni na dobu určitou, bez vyhlídky na trvalou práci. Ačkoli indická pracovněprávní legislativa stanovuje, že zaměstnavatel je povinen dělníkům vystavit identifikační průkazy, nikdo z dělníků, s nimiž jsme mluvili, neměl ani průkaz, ani jiný doklad o zaměstnání. Žádný z respondentů navíc nedostal placené volno, na které má nárok. Kvůli absenci ochranných pomůcek trpí dělníci množstvím zdravotních problémů od nachlazení, horečky, bolesti svalů a kloubů až po kožní choroby, dýchací obtíže či onemocnění očí. Nikdo ze zpovídaných dělníků nedostal školení o bezpečném zacházení s chemikáliemi ani o obsluze strojů.
„Indické zákony sice oblast pracovněprávních vztahů, a to i v kožedělném průmyslu, řeší, avšak dodržování zákonů není v praxi uspokojivě kontrolováno a vymáháno. Obcházení zákonů je doprovázeno netransparentností celého dodavatelského řetězce. Jsou to přitom právě mezinárodní firmy, které kůži z této oblasti odebírají, jež by měli tlačit na dodržování předpisů,“ uvedl k výzkumu Petr Mareš, který u nás vede kampaň Obuj se do toho a věnuje se pracovním podmínkám v oděvním a obuvnickém průmyslu.
V rámci výzkumu jsme dotazovali 37 lidí (pracovníky v koželužnách, továrně, domácí pracovníky, místní politiky, doktory) a odebrali k rozboru vzorky půdy a vody).
Shrnutí výzkumu v českém jazyce naleznete zde.
Celé znění výzkumu v anglickém jazyce najdete tady.
Chceš se o pracovních podmínkách v obuvnickém průmyslu dozvědět víc?
Ano, zajímá mě to
