Co se děje ve světě práce: #1 Práce za časů korony
Jak uvádí the Guardian v jednom ze svých článků, koronavirus není jen nemoc, je to test, jak se pravidla, podle kterých funguje společnost, odráží v našem každodenním životě. Jedny z nejviditelnějších a zároveň globálně i lokálně nejvýznamnějších dopadů uvidíme ve světě práce. A co se odehrálo ve světě práce za poslední dva týdny?
V Itálii, na kterou virus udeřil jako na jednu z prvních evropských zemí, se nyní zaměstnanci bank chystají do stávky kvůli nedostatku bezpečnostních a hygienických opatření na pracovišti. Odboráři také kritizují vládní nařízení, které uzavřelo podniky a obchody, které nejsou nezbytné pro chod státu - podle nich by mělo být uzavřeno mnohem více podniků.
Mnoho evropských zemí nyní zápasí s tím, že nemá v zemědělství dostatek pracovníků na sezónní práce, farmáři totiž běžně spoléhají na pracovní sílu ze zahraničí. V Česku se aktuálně jedná hlavně o chmel, v Německu, Belgii a Francii o chřest, ve Španělsku či Skotsku o jahody.
Povaha práce mnoha lidí jim neumožňuje vzít si placenou nemocenskou dovolenou, nejsou totiž klasičtí zaměstnanci. Tzv. zakázková ekonomika se týká mnoha profesí, aktuálně se ale nejčastěji mluví o poslíčcích, kteří pracují jako kontraktoři pro webové platformy a internetové obchody jako Uber, Amazon či Deliveroo. V časech, kdy je víc než kdy jindy potřeba chránit sebe i ostatní, by měli zůstávat s nemocí doma s jistotou, že si i tak budou moci zajistit základní potřeby. Objevují se petice, které volají po opatřeních jako placená nemocenská, která by ochránila nejen tyto pracující, ale i všechny, kteří s nimi přicházejí do styku. Některé společnosti opatření zavádějí, iniciativy ale usilují o zodpovědné chování všech, a to nejen teď, kdy zdraví lidí ohrožuje pandemie. Zakázková ekonomika (gig economy), je v západním světě na vzestupu, například v Británii se v ní za poslední tři roky zdvojnásobil počet pracujících na skoro pět milionů.
Znevýhodnění jsou i další samostatně výdělečně činní. V Británii Labour party sice navrhuje opatření zmírňující dopady na pracující ale garantovaný příjem 80 % platu pro ty, co o práci přijdou, je v návrhu pouze pro zaměstnance. Samozaměstnaní jsou z něj vyloučeni. Evropské země se se situací vypořádávají různě a zavádějí opatření, která by ještě několik týdnů zpátky byla nemyslitelná. Některé iniciativy jdou v představách ještě dál a volají po opatřeních, jako je evropský univerzální základní příjem.
I pro lidi pracující v zemích globálního Jihu znamená situace zhoršení podmínek pro práci. Značky módního průmyslu mají zavřené kamenné obchody, a tak se zastavily i zakázky, které zadávají do svých dodavatelských továren, a ty tím pádem musely zastavit výrobu. V Bangladéši textilkám hrozí kolaps. Pro dělnice a dělníky to znamená zůstat ze dne na den doma bez práce a příjmu. Mezinárodní iniciativa Clean Clothes Campaign vyzývá módní značky, aby dohlédly na své dodavatele, zda dodržují všechny nařízené bezpečnostní předpisy, aby dělnice a dělníci, které pošlou domů kvůli nedostatku práce, dostali i přesto mzdu a aby nemocní bez strachu z represe mohli jít na nemocenskou. Stejně tak ale aby zajistily i méně zřejmé věci, například aby na zaměstanance nebyl kladen příliš velký tlak a nemuseli pracovat přesčas, až se obchody znovu otevřou a zakázky znovu zadají. Co se aktuálně děje ve světě práce v oděvním průmyslu sledujte v blogu, který Clean Clothes Campaign denně aktualizuje.
Mezinárodní organizace práce vydala zprávu, jak virus ovlivní svět práce. Podle ní je už teď zřejmé, že o práci přijde mnoho lidí a z pracovního trhu zmizí podle odhadů 5 až 24 milionů pracovních míst (zpráva uvádí, že jako důsledek finanční krize v roce 2008/9 přišlo o práci 22 milionů lidí). Navíc bude ubývat klasických zaměstnaneckých pozic (se všemi benefity, které z toho pro zaměstnance plynou) a místo toho se zaměstnavatelé budou uchylovat k jiným typům vztahů a kontraktování (podobně, jako je tomu v případě zmíněných řidičů a poslíčků). Bude také přibývat pracujících žijících v chudobě. Situace navíc pravděpodobně ještě zvýší nerovnost, jak bude na různé skupiny dopadat nerovnoměrně. Organizace zdůrazňuje důležitost zdravotní a sociální ochrany pracujících a jejich rodin, a stejně tak potřebu společenského dialogu mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a vládami.
