Výroba se přesouvá do Myanmaru. Firmy těží z levné pracovní síly a dětské práce
S tlakem na neustálé snižování ceny zboží a zvyšujícími se náklady na výrobu v Číně přesouvá celá řada společností, mezi nimi i známé oděvní značky jako H&M, C&A a Primark, část svojí výroby do Myanmaru (dříve Barma). Je mezi nimi i česká firma Hudy. Dělníci a dělnice v továrnách dostávají velmi nízké mzdy a potýkají se i s dalšími problémy jako jsou nucené přesčasy, extrémně dlouhá pracovní doba či nebezpečné pracovní prostředí. Běžná je i dětská práce. Vyplývá to z výzkumu nizozemské organizace SOMO, který v ČR dnes zveřejnila organizace NaZemi.
Myanmar se stal pro oděvní společnosti díky svojí levné pracovní síle a příznivým obchodním podmínkám velmi atraktivní. Výrobu sem přesouvají například čínští i korejští majitelé továren, od kterých evropské firmy zboží odebírají. Nejčastějšími zaměstnanci a zaměstnankyněmi v továrnách jsou chudí obyvatelé venkova, kteří přišli do města za prací. Často však končí v chudinských čtvrtích, kde žijí bez elektřiny a tekoucí vody. Lepší bydlení si nemohou dovolit, protože státem stanovená minimální mzda je v Myanmaru pouze 3 600 kyatů (přibližně 66 korun) na den a v továrnách nedostanou více. Jsou nuceni pracovat jedenáct hodin denně šest dní v týdnu. V továrně z níž odebírá zboží i česká firma Hudy, dělníci a dělnice dokonce uváděli, že pracují 68 hodin týdně a k přesčasům jsou nuceni pod pohrůžkou srážek z platu či propuštění. Ve čtyřech z 12 sledovaných továren se jednalo o přesčasy neplacené.
Výzkumníci rovněž zjistili, že v sedmi továrnách pracují děti mladší 15 let. Dětská práce v Myanmaru je běžná. Tamní zákony povolují dětskou práci od 13 let. Do 15 let mohou děti pracovat čtyři hodiny denně, po té i více. Počet „povolených“ hodin a leckde i hranice 13 let byly však v továrnách překročeny. Myanmar ratifikoval v roce 2013 jednu ze základních úmluv Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce. Další základní úmluvu č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání stále ještě neratifikoval.
Jako problematický se ukázal také technický stav budov, přístup k pitné vodě či únikovým východům. „V továrně je příliš horko, ventilace nefunguje. Nemáme dostatek čisté pitné vody a často máme velkou žízeň. Láhev vody nám vedení dá jen v případě, že v továrně jsou zákazníci,“ uvedla dělnice z továrny, která šije pro značky jako H&M či C&A. Problémy s dostupností čisté pitné vody přiznali i dělníci a dělnice z továrny v Bago Industrial Zone, kde se vyrábí zboží mj. pro českou firmu Hudy. Stejní dělníci a dělnice hovořili i o problémech s odchodem na toaletu: „Zaznamenávají si, jak často a jak dlouho jsme na WC a pak nám řeknou, že nám strhnou část platu, pokud budeme chodit často.“
Pracující mají jen velmi málo možností situaci změnit, neboť nezávislé odbory v Myanmaru v podstatě neexistují. Vliv na výše uvedené má rovněž tamní politická a socioekonomická situace, která je velmi nestabilní. „Zákony nejsou v Myanmaru dodržovány. Armáda si udržuje stále velký vliv. Představitelé občanské společnosti a odborů dostali více prostoru k vlastní činnosti teprve v roce 2012,“ uvedla k tomu výzkumnice z organizace SOMO Pauline Overeem.
„Riziko porušování lidských i pracovních práv je v Myanmaru velmi vysoké. Firmy, které zde vyrábí, by tato rizika měla reflektovat a společně s dodavateli zvažovat, jak je odstraňovat, popřípadě jim předcházet. To se v současnosti bohužel spíše neděje, a proto je možné řadu firem označit za velmi neodpovědné,“ doplnil k výsledkům výzkumu Petr Mareš z organizace NaZemi, která výzkum v České republice ve spolupráci s nizozemskou organizací SOMO zveřejnila.
Výzkum probíhal od února do června 2016 formou dotazníkového šetření a rozhovorů s 403 dělníky a dělnicemi z 12 továren v oblastech Yangon, Bago a Pathein. Osm ze sledovaných továren má zahraniční vlastníky. Na výzkumu se podílely tamní neziskové organizace Action Labor Rights (ALR) and Labour Rights Defenders and Promoters (LRDP).
Tuto tiskovou zprávu si můžete ve formátu .doc stáhnout zde.
Výzkum v původním anglickém znění naleznete tady.
