Bludy, které kolují o fair trade
V NaZemi podporujeme fair trade. Na základě osobních zkušeností i nezávislých studií jsme přesvědčeni o pozitivních dopadech fair trade na zapojené drobné pěstitele a pěstitelky v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Fair trade má jistě i své nedostatky. Bohužel však většina proklamované kritiky fair trade jsou spíš omyly a bludy. Opravdu křiví trh? Nepracují v něm děti? Je předražený a nekvalitní? Pojďme se na tyto hlavní bludy blíže podívat.
Podpoře fair trade se v NaZemi věnujeme od samého založení organizace v roce 2004. Setkáváme se osobně s pěstiteli a pěstitelkami, vedeme kampaň Fairtradová města, koordinujeme celorepublikovou akci Férová snídaně a nabízíme vlastní fairtradovou kávu Fair Café. Podporujeme fair trade, protože jediný lepší obchodní systém direct trade nemůže pomoci drtivé většině pěstitelů. Je postavený na tom, že pražírny si nakupují přímo od pěstitelů jejich výběrovou kávu. Avšak pouze 4 % celosvětové produkce kávy má tuto kvalitu, direct trade tak nemůže pomáhat většině pěstitelů. Dobré podmínky pro většinu pěstitelů mohou nabízet důvěryhodné certifikace. Bohužel například certifikace Rainforest Alliance nebo UTZ mají slabé standardy s minimálními sociálními dopady na pěstitele a pěstitelky (viz poznámka na konci článku).
BLUD: Fair trade narušuje svobodné tržní hospodářství, křiví volný trh jako takový. Cenu má tvořit jen střet nabídky a poptávky, je dohodou mezi prodávajícím a kupujícím.
Každý zná neoliberální ekonomické teorie o minimalizaci role státu a maximalizaci působení tržních mechanismů. Ve skutečnosti ale volný trh neexistuje. Mezinárodní obchod je postaven na převaze silnějších nad slabšími. Bohaté země globálního Severu a lobby nadnárodních společností určují pravidla mezinárodního obchodu, chrání pracovní trh v Evropě, evropské zpracovatele a pěstitele systémem dovozních limitů, dotací a cel.
Zájmy pěstitelů v chudých zemích takto nikdo nechrání. Od dob kolonialismu jsou závislé na vývozu primárních surovin. Kávu tak na svém pozemku pěstují po generace dodnes. Nedostávají za ni ale dostatečně zaplaceno. Vyjednávací pozice jednotlivých pěstitelů je velmi slabá a musí přistupovat na podmínky výkupců z nadnárodních společností. A často si vzít lichvářskou půjčku a v bídě doufat v lepší ceny příští rok. Pokud si někdo diktuje podmínky a druhý je musí přijmout, nejedná se o partnerskou dohodu, ale zneužívání moci jednou stranou.
Fair trade reaguje na nerovné rozložení sil v mezinárodním obchodu a chrání v dodavatelském řetězci ty nejslabší – pěstitele a pěstitelky – stanovováním minimální výkupní ceny. Pokud tržní cena (definovaná například u kávy arabiky newyorskou burzou) klesne pod tuto minimální výkupní cenu, pak Fairtrade certifikovaný výkupce musí zaplatit tuto minimální výkupní cenu. Pokud je tržní cena vyšší než stanovená minimální, platí tržní cenu. Tento mechanismus přináší pěstitelům a pěstitelkám stabilitu a možnost plánovat výdaje. „Být součástí fair trade je pro nás velkou výhodou, protože můžeme počítat s garancí minimální výkupní ceny, nezávislé na peněžních spekulacích,“ popisuje výhody Eimar Valazquez Mazariegos z mexického fairtradového družstva ISMAM. Fair trade pouze stanovuje, za kolik se surovina od družstev vykupuje, jaké se přidávají další náklady a jaká je finální cena produktu v maloobchodní síti je už dáno čistě trhem.
BLUD: Fair trade udržuje na zemědělské půdě nekonkurenceschopné farmáře.
Tento mýtus navazuje na ten předchozí. Trh by měl dát pěstiteli nízkou výkupní cenou přece jasně najevo, že o jeho produkt není zájem. Ale nízké výkupní ceny jsou dány právě tím, že byli pěstitelé úspěšní a hodně toho sklidili. Na čem je postavená konkurenceschopnost? Pěstovat levněji? Pěstovat bez zneužívání dětské práce a s ohledem na přírodu něco stojí a nižší výkupní ceny by neodpovídaly reálným nákladům na vypěstování a důstojný život. Pěstovat lepší kávu? Díky technickým školením pěstitelé postupně zlepšují kvalitu své kávy.
Ceny kávy se mění na základě burzovních spekulací, předpokládané celosvětové produkci. Je potřeba si uvědomit, že vysoké výkupní ceny v určitém období jsou spojeny s nějakou katastrofou v místě produkce – obdobím sucha, mrazem, šířením plísňových onemocnění kávovníků. Pěstitelé a pěstitelky toho vypěstují kvůli přírodní katastrofě málo. A cena na trhu letí nahoru.
Naopak při dobrých pěstitelských podmínkách a nadprodukci kávy klesnou výkupní ceny. Pokud by takovou přirozenou reakci trhu vnímal pěstitel jako impuls k pěstování něčeho jiného, bude asi zklamán, když všechny našetřené peníze dá do sazeniček kakaovníku a za pět let při první sklizni zjistí, že tentokrát jsou špatné ceny kakaa a mu už nezbylo ani na rýži.
Fair trade umožňuje pěstitelům a pěstitelkám, aby se uživili pěstováním vlastní kávy nebo kakaa. Pokud by pěstovali špatnou kávu, družstvo ji neprodá certifikovaným odběratelům. Ti si ji raději nakoupí u jiného fairtradového družstva. I mezi fairtradovými družstvy panuje ostrá konkurence. Fairtradových družstev bylo v roce 2013 přes 400 a za fairtradových podmínek prodali průměrně pouze 31 % produkce. O certifikované odběratele musí bojovat, jinak kávu neprodají za fairtradových podmínek (s minimální výkupní cenou a sociálním příplatkem).
BLUD: Fair trade má negativní dopad na ostatní nezapojené lidi v okolí.
Nikde jsem se osobně nesetkal s důkazem, že by se nefairtradoví pěstitelé v nějakém regionu měli hůř kvůli přítomnosti fairtradového družstva. Právě naopak. Fairtradová družstva ze sociálního příplatku staví školy, opravují cesty, hradí zdravotní programy pro celé vesnice. Taky působí jako regulátor místních cen, ostatní díky družstvu ví, jakou má jejich káva hodnotu.
Fairtradové družstvo Huatusco třeba dává část prostředků sociálního příplatku na vakcíny a preventivní prohlídky, za rok zvládnou 1 200 prohlídek k rakovině děložního čípku. Nicolasa Carillo Ameca z vesnice Carizal není členkou družstva, ale prohlídka jí zachránila život: „Poslali mě na ultrazvuk, stejně jako další ženy v okolí, a našli mi rakovinu. Zavezli mě do Jalapy, kde mě pak operovali.“ Družstva často a mnoha způsoby podporují nejen své členy, ale celou místní komunitu lidí v regionu.
PRAVDA: Fair trade není pro všechny, je jen pro drobné pěstitele.
Ano, fair trade neřeší situaci všech pěstitelů, podporuje ty drobné. Fairtradoví pěstitelé hospodaří průměrně na 1,6 hektarech vlastní půdy. Do družstev se nemohou zapojovat ani velcí pěstitelé, ani minipěstitelé. Pokud máte pět stromků kávy za domem nebo nemáte žádné políčko, do družstva vás prostě nevezmou. Nebyli byste pro družstvo přínosem. Družstvo potřebuje naplnit nasmlouvané objemy dodávek kávy nebo kakaa. A tak si často pro vstup do družstva stanovují kritéria: menší vstupní poplatek nebo stanovenou minimální produkci. Peruánské družstvo Naranjillo má podmínku minimální roční produkce 500 kg (kakaa nebo kávy). Fair trade opravdu nepomáhá těm úplně nejchudším.
Fair trade není pro každého ještě z jednoho důvodu. Je to makačka. Vytvářet si kompost, pravidelně zastřihovat, mulčovat, hnojit. Pro spoustu pěstitelů a pěstitelek je jednodušší keříky pohnojit zemědělskou chemií a mít klid.
BLUD: Po vašem nákupu čokolády poputuje 10 korun pěstiteli.
Setkáváme se často s otázkami, kolik peněz dostane z čokolády pěstitel. Takto ale fair trade nefunguje. Když si čokoládu koupíte, pěstitel za své kakao už dávno dostal zaplaceno. Jakmile doveze kakao do centrály družstva, zkontroluje se jeho kvalita a vlhkost, kakao se zváží a pěstitel dostane zaplaceno.
Pokud vás zajímá, kolik činí pro konkrétní oblast a produkt minimální výkupní ceny a kolik musí certifikovaný Fairtrade výkupce platit navíc sociálního příplatku, podívejte se do tabulky Fairtrade International. U běžného kakaa je minimální výkupní cena 2 USD za kilo, k tomu 0,2 USD sociální příplatek. Peruánské družstvo Naranjillo vypěstuje ročně 5 000 tun kakaa a vše prodá za fairtradových podmínek. Na sociálním příplatku tak ročně dostane navíc 1 000 000 USD (5000 x 1000 x 0,2). Postavilo si za to továrnu na zpracování kakaa, platí pěstitelům finanční bonus, hradí lékařské náklady, kupuje školní pomůcky dětem pěstitelů.
BLUD: Každý producent zapojený do fair trade odvádí Fairtrade International povinně část příjmů.
Pěstitelé a pěstitelky do Fairtrade International nic neodvádí. Fairtrade International je nezisková organizace, která: 1) stanovuje standardy Fairtrade, 2) dělá technickou podporu pěstitelů, 3) spravuje využívání licenční známky FAIRTRADE na obalu. Je financovaná z dotací a příspěvků, ale také z licenčních poplatků. Ty platí za využívání certifikační známky na obalu ti, kteří fairtradový produkt uvádí na trh a činí přibližně 1–2 % z velkoobchodní ceny produktu.
Fairtradová družstva platí za provedení auditů. Pokud chtějí být certifikovaná jako fairtradová družstva, musí zaplatit auditorům, aby ověřili naplňování Fairtrade standardů. Stejně jako se platí u nás auditorům, aby zkontrolovali účetnictví ve vaší firmě. Naplňování standardů provádí nezávislá auditorská společnost FLO-Cert. Zajímá vás, kolik za to družstva zaplatí? V družstvu ISMAM zaplatili v roce 2016 za provedení auditu 3 032 USD, na sociálním příplatku dostali 80 183 USD. Auditor k nim do Mexika jezdí z Guatemaly a jmenuje se Gustavo Egger.
BLUD: Fairtradové výrobky jsou bio.
Ne všechny fairtradové výrobky jsou bio. Kritéria Fairtrade International ale vyžadují udržitelné zemědělské postupy (zákaz GMO, péče o půdu, pěstování ve stínu) a nabízejí vyšší ceny za ekologické produkty. Družstva využívají fairtradový sociální příplatek na odborná školení k ekologickým a udržitelným technikám pěstování jako třeba kompostování nebo začleňování recyklovaných materiálů, což je v budoucnu přiblíží naplnění podmínek bio certifikace.
Dle zprávy Scope and benefits of Fairtrade z roku 2015 je 52 % fairtradových družstev certifikovaných i jako bio. Pěstitelská družstva jen ve 23 % případů drží pouze certifikaci Fairtrade. Pokud už totiž naplňují kritéria této certifikace, je pro ně snadné naplnit i standardy jiných certifikací.
BLUD: Fairtradové výrobky nejsou kvalitní.
Fair trade se nezaměřuje primárně na kvalitu. Hlavním cílem je zajištění dobrých obchodních podmínek a dostatečných výkupních cen. U fairtradovových výrobků tedy neplatí spotřebitelé víc za lepší kvalitu, ale za lepší životní podmínky pro pěstitele kávy, kakaa nebo banánů.
Kvalitou většina těchto výrobků nemůže konkurovat těm úplně nejlepším, snad až na čokolády. I mezi fairtradovými družstvy ale panuje tržní prostředí, fairtradové odběratele (zpracovatele) neoslovíte špatnou surovinou. V roce 2014 šlo do podpory produkce a kvality celkem 31 % prostředků sociálního příplatku. Fairtradová družstva investují do technologií, technických školení, služeb profesionálních agroinženýrů nebo degustátorů. Například v Peru bylo během mé návštěvy 38 certifikovaných degustátorů, devět z nich působilo ve fairtradovém družstvu Centrocafé. Místní degustátor Rony Lavan Guerrero mi ve své laboratoři ve městě Jaen sdělil: „Díky naší práci se zlepšila kvalita kávy, je konzistentnější a producenti jsou spokojeni, protože mohou prodávat za vyšší cenu.“ Díky jeho úsilí se Cenfrocafé umísťuje na celonárodní soutěži v kvalitě kávy pravidelně mezi nejlepšími. Jejich výběrovou kávu prodává francouzský Lobodis. U nás zkuste zajít třeba do pražské pražírny mamacoffee.
PRAVDA: Fair trade nezneužívá dětskou práci.
Představte si, že pěstujete kávu na svém rodinném políčku vysoko v horách někde v Guatemale a je čas sklizně. Pokud nejste v systému fair trade a nedostáváte dostatečně zaplaceno za svou kávu, jste chudí. Nemáte pak peníze na zaplacení brigádnických sběračů kávy a sbírat kávu pošlete vlastní děti. Ty tak i několik měsíců v roce kvůli sklizni nemohou navštěvovat školu, nemohou se vzdělávat.
Fair trade zakazuje nucenou a dětskou práci. To také ověřují pravidelné nezávislé audity. Děti fairtradových pěstitelů však v období sklizně také pomáhají svým rodičům, ale pouze po škole a o víkendech. Jako v Čechách pomáhají děti babičce se sklízením jablek nebo doma vysávají a chodí s košem. To ale není dětská práce. Pomáhají doma za bezpečných podmínek, sklizeň nenarušuje jejich školní docházku, mohou se vzdělávat a užívat si dětství.
Zajímá vás fair trade, máte jinou zkušenost nebo chcete něco prodiskutovat? Napište mi na stanislav.kominek@nazemi.cz!
Standa
___
POZN.: Rainforest Alliance jde na ruku obchodníkům, certifikace je pro ně levná, standardy ale nepřináší pěstitelům a zaměstnancům lepší pracovní podmínky. Rainforest Alliance bude dál růst, v roce 2016 koupili další „etickou“ certifikaci UTZ. Pro umístění certifikační známky s žabičkou na obal kávy stačí jen 30 % certifikovaného obsahu (zbytek může být jakýkoli). Certifikovaná banánová plantáž musí splnit celkem 80 kritérií ze 100, většinu ale už běžně naplňuje a nemusí nic měnit. Pouze tři z deseti hlavních principů obsahují sociální standardy. Povoleny jsou vysoce nebezpečné pesticidy, jako je chlorothalonil, mancozeb, glyfosfát a oxamyl. Audit pak kontroluje plnění ani ne poloviny všech kritérií.
Zajímá vás, jak fair trade funguje a proč zde vůbec je?
Chci vědět více o fair trade
