Stromy vypráví příběhy lidí pěstujících banány

Claudie má dvě dcery, které však vidí jen hodinu denně. Zbytek dne,12 a více hodin, tráví na banánové kostarické plantáži. I za tak dlouhou pracovní dobu včetně přesčasů dostává jen minimální mzdu, ze které má problém sebe a dcery uživit. Pracuje s nebezpečnými látkami bez ochranných pomůcek. Nemá se kam schovat, když letadla práškují pesticidy plantáž. Na pracovišti musí čelit sexuálnímu obtěžování. Kvůli zapojení do odborů ji v práci šikanují. Její příběh i příběhy dalších zaměstnanců a zaměstnankyň kostarických a panamských plantáží visí od 7. do 14. října ve více než 70 parcích republiky. V Praze jsou fotografie k vidění hned na sedmi místech. Návštěvníci výstavy pod širým nebem se na 14 panelech dozvědí, co vše se skrývá za tolik oblíbeným tropickým ovocem – banány. 

„Na každého Čecha připadá ročně 9,9 kilogramů banánů. Jedná se o nejoblíbenější tropické ovoce. Málokdo už ale ví, za jakých podmínek se banány pěstují, třídí, balí a následně dostávají do Evropy. Rozhodli jsme se proto třetí ročník Výstavy na stromech zaměřit právě na pěstování banánů,“ uvedla Gabriela Štěpánková z organizace NaZemi. Autorem fotografií je Stanislav Komínek z NaZemi, který společně s kolegy z Ekumenické akademie vyrazil do Panamy a Kostariky zkoumat pracovní podmínky lidí na banánových plantážích.

Vedle nízkých mezd, dlouhých přesčasů a ohrožení všudypřítomnými pesticidy jsou pracovníci a pracovnice vystaveni také nejrůznějšímu obtěžování a zastrašování. Pracovat na zlepšování pracovních podmínek aktivním zapojením do odborů je velmi rizikové. Odboráři a odborářky jsou v lepším případě šikanováni, přeřazeni na jinou práci, v horším propuštěni, zbiti či zavražděni. „Dřív jsem sklízel banány, ale po přidání k odborům mě přeřadili na odsekávání listů banánovníků. Vedení nechce, abych se stýkal s ostatními pracovníky. Sledují mě, jestli za nimi nechodím,“ dočteme se na jednom z výstavních panelů slova odboráře pracujícího na plantáži Jardín del Tigre v Kostarice. Z obavy o svou budoucnost nechce uvádět své jméno a na fotografii mu není vidět do obličeje.

Výstava rovněž upozorňuje veřejnost na souvislosti a důsledky našeho nákupního chování, a co můžeme změnit my jako spotřebitelé a spotřebitelky. Pokud chceme, aby pěstitelé a pěstitelky dostávali za svou práci adekvátně zaplaceno a mohli se při pěstování vyhnout nejhorším agrochemikáliím, můžeme kupovat banány s certifikací Fairtrade. Pomocí petice je možné supermarkety vyzvat, aby byly fairtradové výrobky více dostupné.

V případě, že na výstavu zavítají třídní kolektivy či například skautské oddíly, mohou si předem stáhnout od organizace NaZemi vzdělávací metodiku, díky níž se o tématu interaktivní formou dozví více. Z dokumentační cesty vznikla kromě výstavy také webová stránka www.pribehbananu.cz. Věděli jste například, že krabice s banány váží vždy přesně 18,14 kg? A že banánovník je bylina, a to dokonce největší na světě, která je hned po bavlně druhou nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou?

Výstava na stromech se koná již třetím rokem při příležitosti Světového dne důstojné práce. Ten se slaví 7. října. Minulé ročníky se věnovaly pěstování kávy a pracovním podmínkám v koželužnách a při výrobě obuvi. Výstavu se daří dostávat do stále více parků, zatímco první ročník se konal v 50 parcích, letos jsou fotografie k vidění hned na 72 místech.

Seznam jednotlivých parků a více informací o akci najdete na www.vystavanastromech.cz. 

Gabriela Štěpánková

Koordinovala mediální práci NaZemi.