Za fairtradovými družstvy do Guatemaly a Mexika

Autor Gabriela Štěpánková
25
Srpen
2014

Podívejte se na fotoreportáž Standy Komínka z Guatemaly a Mexika, kam společně s kolegyní Bárou Mrázkovou a Českou televizí odjeli navštívit kávové pěstitele z několika fairtradových družstev, od kterých odebíráme kávu.

V Guatemale jsme měli základnu v obci La Libertad, která leží podél hlavní vnitrozemské silnice Interamericana. Ta před vybudováním pobřežní Panamerické dálnice sloužila jako původní tah Latinskou Amerikou, dnes ale vypadá jako česká okreska 2. třídy. 

V oblasti jižního Mexika a sousední Guatemaly patří většina obyvatel mezi potomky původních mayských Indiánů. Dvě třetiny lidí se zde živí zemědělstvím, velká část pěstuje kávu. Lepší možnost uživit se pěstitelé získávají, pokud se spojí do družstva, které se zapojí do systému fair trade. „Máme UTZ, Starbucks, všechny certifikace jsou dobré, všechny nám pomáhají, ale Fairtrade nás posiluje nejvíc,“ zdůraznil Jesus Alvarado Tobar na výroční schůzi družstva Cooperativa San Jose El Obrero. Protože je v oblasti až 30 % lidí negramotných, někteří členové družstva se na závěr schůze nemohli sami podepsat do prezenční listiny, pro stvrzení účasti tedy k nahlášenému jménu posloužil otisk palce. 

Nejpalčivějšími tématy jsou pro guatemalské i mexické pěstitele kávy citelná změna klimatu a dále tzv. roya (česky kávová rez). Roya je houba, která napadá rostliny kávovníků a způsobuje opadávání listů a nedozrávání kávových třešní. Roya se v oblasti objevila již v 80. letech a pomohla proti ní různá ochranná opatření. Nyní se však vrátila z Brazílie a v podstatě ochromila produkci v celé Střední a Jižní Americe. Větší vedra a sucho, v kombinaci s kávovou rzí masivně ohrožují produkci kávy drobných pěstitelů, kteří jsou na jejím prodeji životně závislí. 

Carlos Murillo Sanchez z mexické obce San Jose Neria je členem fairtradového družstva Huatusco. Vyprávěl nám, že měl 10 bratrů a od malička pomáhal tátovi s pěstováním cukrové třtiny a kávy. Když táta zemřel, byl Carlos překvapený, že mu nic neodkázal. Řekl si, že bude pracovat každý den do posledního dne svého života, aby vybudoval to, co jeho táta. Podařilo se mu to! Už na tom pracuje 40 let, původně měl na svém pozemku jen malou chatku, teď na stejném místě staví nový dům. Všechno si koupil za své peníze, má 5 ha půdy. Postupně si nakupoval pozemky a budoval dům.

Filipe Hernandez Gonzales z vesnice Carizal při pěstování kávy nepoužívá žádná chemická hnojiva a je rád, že je jeho družstvo Huatusco zapojeno do systému fair trade. „Družstvo pomáhá všem členům. Dává třeba studijní stipendia, ale pro mě je nejdůležitější zdraví. Má švagrová na tom byla špatně, měla rakovinu, ale lidé z družstva ji vzali do nemocnice v Lapa, kde ji vyléčili. Když je někdo nemocný, tak mu lidé z družstva podají pomocnou ruku, postarají se o něj. To je to, co pro mě fair trade znamená.“ Družstvo Huatusco z fairtradového sociálního příspěvku podporuje zdravotní program, v rámci kterého vyškolené ženy nabízí vakcíny, mluví s venkovany o zdraví a věnují se prevenci rakoviny. Jen za rok 2013 prošetřili 1 200 žen na rakovinu děložního čípku, většina z nich ani nebyla členem družstva, stejně jako Filipeho švagrová Nicolasa Carillo Ameca.

Podle Felipa Pereze Pabla z družstva Todosanterita, mayského náčelníka z kmene Mam, ještě v 80. letech ve vsi umíralo mnoho dětí, hodně jich bylo podvyživených, ve škole připadalo na jednoho učitele 200 dětí. Lidé byli nuceni otročit na bavlníkových plantážích na pobřeží Pacifiku. Nyní se díky pěstování kávy a zapojení do fairtradového družstva uživí ve svém kraji. Felipe nám povídal, že se zlepšilo jejich zdraví, vzdělání i bydlení, že družstvo zařídilo více učitelů, opravilo cesty, postavilo nemocnici. Podle Felipa mají také nyní větší možnosti zachovávat vlastní kulturu a jazyk. Mají zase peníze na tradiční oděvy.

Juan Gonzales Hidalgo má farmu kousek od mexického městečka Siltepec. „Překupníci využívali příležitosti, aby vykoupili kávu za minimální cenu, platili nám to, co chtěli oni. To byl důvod, proč jsme se začali organizovat.” Kromě pěstování kávy se Juan věnuje také včelaření a tradičnímu přírodnímu léčitelství. Indiáni v mexické oblasti Chiapas se bylinkami léčili už před více než 500 lety, věděli, které rostliny působí při otravě, bolestech hlavy, infekci nebo vysokému tlaku. Z rostlin vyrábí krémy, pomády, sirupy nebo kapky. Juan se snaží tyto dovednosti oprášit, už nyní se k němu chodí léčit nejen příbuzní, ale i lidé z okolí.  

V Mexiku dvě hodiny cesty od Motozintla jsme se stavili za Gregoriem Hernandezem Garciou, který má s manželkou 5 synů. Mluvil o tom, že kvůli klimatickým změnám a obtížím s royou bude letos slabší produkce. Ze svých 5 ha pozemků bude mít něco přes tunu kávy. Budoucnost ale vidí dobře. I kdyby káva nevydělala, vsadil ještě na med, má 120 včelstev a vyprodukuje 3 tuny medu. Aby kávu nebo med prodal, musí je nosit přes lávku z lan, protože žije za řekou. 

„Když přišli překupníci, dali nám tolik peněz, kolik chtěli, a to bylo málo. Teď nám pomáhá družstvo,” popisuje Glória Acolt Mota z mexické vesničky Michapa, jak jim pomáhá fairtradové družstvo Huatusco. Glorii je 46 let, je šéfkou místní pracovní skupiny a kromě kávy pěstuje také fazole, kukuřici a banány. Její kávu najdete ve směs Fair Café od NaZemi.

Pro pěstitele kávy přináší zapojení do fair trade dvě hlavní výhody. Mohou se opřít o garantované minimální výkupní ceny, u prané arabiky je to nyní 1,40 dolaru za libru kávy (0,45 kg) a o fairtradový sociální příplatek, který využívají na různé vzdělávací a sociální projekty. V navštívených družstvech tyto prostředky používali pro nákup školních pomůcek pro děti pěstitelů, zdravotní programy, zajišťování expertních školení nebo stavby silnic. Poslední rok jde velká část těchto prostředků ale na boj s royou, protože další snížení produkce jejím vlivem by již mělo pro životy rodin pěstitelů katastrofální důsledky. 

Autor: Stanislav Komínek

 

Sdílejte článek