Ekonomický růst je cílem všech světových vlád. Je ale vhodným cílem i v čase planetárního kolapsu? Komu zelený růst slouží a jak by vypadal svět bez růstu?
Cílová skupina | 15+ (program je vhodný i pro dospělé) |
---|---|
Časová dotace | 240 min |
Cena na objednání | cena domluvou podle vašich finančních možností (obvykle 1400-4500 Kč + cestovné). |
Jak může vypadat rozvoj v 21. století, v době klimatické krize? Názory na to, kudy dál se liší. Vlády a mezinárodní instituce jako Evropská unie nebo OSN propagují zelené technologické inovace a vidí v nich příležitost pro další tzv. zelený růst. Čím dále častěji ale slýcháme hlasy od aktivistů a akademiků, kteří vidí v ekonomickém růstu jádro samotného problému. Hnutí tzv. nerůstu šíří myšlenky o společnosti a ekonomice, kde by neomezený růst nebyl potřeba. Zatím jsou tyto hlasy v menšině, protože představují obrovskou hrozbu pro ustálený status quo. Co všechno započítáváme do růstu HDP? Proč je nekonečný ekonomický růst nežádoucí a jak by vypadala společnost bez růstu?
Máte zájem o další vzdělávací programy?
Ekonomický růst je cílem všech světových vlád. Je ale vhodným cílem i v čase planetárního kolapsu? Komu zelený růst slouží a jak by vypadal svět bez růstu?
Jak se o náročných společenských tématech bavit? Jak diskuzi postavit co nejvíce demokraticky? Co když chceme zapojit do diskuze i postoje a emoce?
Media nám denně přináší negativní a znepokojivé zprávy, které vytváří dojem nebezpečného okolního světa. Jak redakce vybírají události, ze kterých udělají mediální zprávu? A jaký vliv má takový výběr zpráv na naše vnímání světa?
Je to lhář, když mi řekl, že mu knížku sežral pes? Jsou to teroristé, nebo bojovníci za svobodu? Řadě konfliktů by se předešlo, kdyby si lidé vyjasnili, o čem je vlastně řeč, případně byli ochotní připustit, že každý vidí svět jinak.
O nedůstojných a nebezpečných pracovních podmínkách v oděvním průmyslu víme. Dopady na životní prostředí spojené s výrobou oblečení jsou dobře zdokumentované. O tom, že velké oděvní firmy nejsou příliš ochotné nepřijatelnou praxi na úkor svých příjmů měnit, víme též. Oblékat se ale potřebujeme všichni, přičemž ne všichni jsme schopni nebo ochotni řešit “vzdálené a neřešitelné problémy zbytku světa”.
O změnách klimatu se v současné době mluví velmi často, na různých místech a různými způsoby. Téma se nějakým způsobem dotýká všech na Zemi. Každý člověk však přichází z jiného prostředí a s jinými informacemi, přičemž se snaží najít odpověď na zdánlivě stejnou otázku: co s tím?
Jak se v souvislosti s robotizací promění povaha práce? A dá se na to nějak připravit?
Hrajeme spravedlivou hru? Kdo rozdává karty a kdo určuje pravidla?
Kdo je za vodou a kdo ne? Je voda jen nedostatkové zboží, nebo lidské právo?
I přes ekonomické krize se daří evropskému zbrojařskému průmyslu. Státní instituce podporují budování pozitivního vztahu k armádě. Zbraně považujeme za druh zábavy, dobrodružství. O čem takové jevy vypovídají? A nakolik se shodují s tím, v jakém světě chceme žít?